7 min. Velikonoce se slaví v mnoha zemích po celém světě, ale ne všude si je připomínají pomlázkou, vědry vody, kraslicemi a dobrým jídlem, které následuje po dlouhém půstu. Někde jsou v popředí detektivní příběhy, jinde čarodějnice a v některých zemích lov na vajíčka. Jak slaví Velikonoce ve světě?
Velikonoce jsou spojené s mnoha tradicemi a už od nepaměti je toto období spojeno s vítáním jara a oslavou nového života. Na jaře přece všechno kvete, příroda se probouzí a i lidé se po dlouhé zimě těší na teplé sluneční paprsky, dlouhé dny a čerstvý vzduch. Pohanské svátky jara byly spojeny s jarní rovnodenností a hlavními symboly byla vejce a kuřátka jako symbol nového života a zajíčci symbolizující plodnost. Tyto symboly jsou napříč celým světem přítomné i dnes a tvoří základ velikonoční výzdoby.
Řada zemí napříč celým světem a zejména jednotlivé regiony však slaví Velikonoce jedinečnými zvyky. Mnohé velikonoční zvyky a tradice jsou dokonce lákadlem pro turisty, kteří chtějí poznat jinou kulturu a možná si kousek z ní přinést do svého domova. Velikonoce nejsou na rozdíl od Vánoc o dárcích, ale i přesto je to pestré a veselé období plné krásných tradic, které spojují rodinu.
Francouzská gigantická omeleta
Pokud se náhodou během Velikonoc ocitnete ve francouzském městečku Haux, nezapomeňte si s sebou přinést vidličku a pořádný apetit. Během Velikonočního pondělí se totiž na hlavním náměstí tohoto městečka servíruje gigantická omeleta připravená z více než 15 000 vajec a nasytí až 1 000 lidí (což by znamenalo, že každý člověk si dopřeje omeletu z 15 vajec!).
Místní legenda vypráví o tom, že když Napoleon přecházel přes území jižní Francie, zastavil se v malém městě a dal si omeletu. Ta mu prý zachutnala tak moc, až nařídil všem obyvatelům města, aby sebrali svá vejce a připravili omeletu pro celou jeho armádu.
Na Bermudách létají draci
Britské Bermudské ostrovy slaví Velikonoce ve vzduchu. Už na Velký pátek se lidé scházejí na pláži a pouští své domácí veselé draky, které září barvami, těmi nejbláznivějšími geometrickými tvary a součástí jejich designu je i kříž. Místní legenda vypráví o učiteli, který stojí za vznikem této tradice. Podle ní učitel pustil draka, který vypadal jako Ježíš, a chtěl tak žákům lépe přiblížit příběh jeho smrti a zmrtvýchvstání. Součástí tohoto festivalu je na Bermudách i jídlo, konkrétně treska a dezerty, které si můžete vychutnat už při východu slunce kdekoli na ostrově.
Zdroj foto: Freepik
Veganský půst v Etiopii
Stejně jako křesťané v Evropě, i obyvatelé v Etiopii se před Velikonocemi postí a stávají se vegany. Během 55denního půstu, který se nazývá „Fasika“, se vzdávají masa a živočišných produktů, takže ze svého jídelníčku na téměř dva měsíce vyřadí i mléčné výrobky a vejce. „Fasika“ vrcholí po mši na Velikonoční neděli velkou hostinou pro celou rodinu a zajímavostí je, že tato večeře je v Etiopii ještě bohatší než štědrovečerní večeře během Vánoc.
Australský bilby místo zajíčků
Jelikož jsou zajíci v Austrálii považováni spíše za škůdce než za roztomilá zvířátka, Australané přišli se svou verzí velikonočního zajíčka. Stal se jím bilby, bandikut králíkovitý, druh vačnatce žijící výhradně v Austrálii. Protinožci tedy slaví Velikonoce tím, že si místo čokoládového zajíčka dopřejí čokoládového bilbyho, čímž zároveň přispívají k osvětě o ohrožení tohoto roztomilého zvířete.
Řecko, červená vejce a házení hrnců
Ortodoxní Řekové stejně jako my znají tradici barvení vajec, ale zaměřují se především na jednu barvu - červenou. Ta symbolizuje krev Ježíše Krista, která byla prolita při jeho ukřižování a je také symbolem jeho zmrtvýchvstání. Nemyslete si však, že vejce obarvená načerveno jsou nudná - lidé mohou dát prostor své kreativitě a často využívají různé odstíny červené, originální vzory a podobně.
Na řeckém ostrově Korfu však znají ještě jednu tradici - házení hrnců. Lidé ráno na Bílou sobotu z oken a balkonů vyhazují na ulici hrnce, džbány a jiné hliněné nádoby naplněné vodou. Někteří říkají, že tento zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok zvykli vyhazovat z oken všechny staré věci. Jiní věří, že házení kuchyňského nádobí vítá jaro a symbolizuje nové plodiny, které budou jíst z nového nádobí.
Zdroj foto: Freepik
Guatemalské pestré koberce
Guatemalské město Antigua během Velikonoc pokryjí pestré koberce, které jsou předzvěstí průvodu během Velkého pátku. Tyto dlouhé koberce jsou vyrobeny z květin, ovoce, zeleniny, písku a barevných pilin. Každý koberec je velmi jedinečný a zobrazují scény znázorňující historii Guatemaly, ale i tradice mayské kultury. Některé koberce lze natáhnout až do délky 800 metrů a umělci pro jejich sestavení používají speciální šablony. Na vytvoření svých uměleckých děl mají pouze 24 hodin, takže vše musí do sebe dokonale zapadat.
Tradice křesťanských zemí
V mnoha zemích jsou Velikonoce vnímány především jako křesťanský svátek a podle toho vypadají i tradice těchto států. Po dlouhém půstu se rodiny sejdou u slavnostního stolu, na kterém nechybí množství uzenin, vajec a jiných dobrot, které se liší podle regionů. Ústřední myšlenkou křesťansky vnímaných Velikonoc je zmrtvýchvstání Ježíše Krista a věřící se během celého velikonočního týdne přicházejí modlit k jeho symbolickému hrobu.
Nikoli jen pro Polsko, ale i pro několik oblastí Slovenska je typické požehnání jídel, čímž křesťané ukončí čtyřicetidenní období půstu a dopřejí si hostinu z masa a vajec. Dívky se na Velikonoční pondělí nevyhnou koupání, pomlázce či polevání. Zatímco jinde jde už jen o symbolické šlehání a polévání, stále jsou oblasti, kde chlapci na dívky vylévají celé vědra studené vody z potoka. Tento zvyk má zajistit zdraví a krásu mladých dívek, ale efekt většinou přináší právě nemoc.
Finské barevné čarodějnice
Ve Finsku se dívky během Velikonoc oblékají jako čarodějnice, nechybí jim však pihy a barevné oblečení. Tyto malé čarodějnice chodí od dveří ke dveřím a v rukou drží vrbové větvičky ozdobené barevnými peříčky a stužkami z krepového papíru. Těm, kdo jim otevřou, zarecitují básničku, kterou vyženou z domu zlé duchy a za to získají čokoládové vejce.
Kriminální příběhy Norska
Na severu ještě zůstaneme, konkrétně v Norsku. Obyvatelé této země se během Velikonoc věnují především odpočinku, a to odpočinku s dobrou knihou s kriminální zápletkou. Tato tradice prý začala už v roce 1923, kdy jistý vydavatel knih zveřejnil na první straně novin reklamu na nový krimi román. Reklama prý připomínala skutečné zprávy ze světa natolik, že lidé nevěděli, zda jde o reklamní tah nebo skutečnou zprávu. Skutečný požitek z čtení si Norové mohou dopřát i díky tomu, že Velikonoční svátky a s nimi spojené prázdniny zde trvají přibližně 9 dní.
Velikonoce jsou opravdu veselé a po celém světě je slaví po svém. My vám přejeme hodně dobrého jídla, ještě více odpočinku s rodinou a kdo ví, možná si doma osvojíte novou velikonoční tradici. Při házení hliněných nádob z oken se ale dopředu ujistěte, že pod nimi nikdo nestojí.
