Uspávání miminka: nechat ho vyplakat se nebo ho utišit?

Po narození miminka rodiče bojují s novým režimem života, který často narušuje jeden nepřítel - pláč. A dokud někteří rodiče spěchají utišit své děťátko i při sebemenším náznaku neklidu, jiní ho nechávají vyplakat. Přesně o tom je metoda kontrolovaného pláče, resp. metoda vybrečení se. Už jste o ní slyšeli?

Všem rodičům je zřejmě velmi známý scénář uspávání miminka. Po dlouhých minutách (někdy i hodinách) uspávání, čičíkání, houpání, kočárkování a hlazení děťátko konečně usne a vy si vydechnete. Ne však nadlouho, protože miminka se už za chvíli probudí a začne plakat. A co teď? Ihned k němu poběžíte nebo budete statečně pláč drobečka snášet a necháte ho, ať se vypláče?

Nepůjde to snadno

Poprvé s metodou vybrečení se přišel doktor Richard Ferber, takže někdy o ní můžete slyšet jako o Ferberové metodě. V principu jde o to, že děťátko necháte vybrečet se, díky čemuž se postupně naučí, že musí usnout i bez přítomnosti rodiče. Ještě předtím, než se do toho pustíte, musíte vědět pár věcí. První z nich je ta, že to chvíli potrvá. Je dost pravděpodobné, že se vám to nepodaří za den, ani za dva - může to trvat týdny. Tato metoda není vhodná pro děti krátce po narození, doporučuje se začít s ní až v šestém měsíci. A právě zde je kámen úrazu. Děťátko je totiž v tomto období zvyklé na uspávání rodičemi a při metodě vybrečení si od toho musí odvyknout.

Přespat celou noc? Nemožné!

Miminka se rodí s jinými fyziologickými potřebami, jaké mají dospělí, proto je nemožné čekat, že váš malý přírůstek prospí celou noc už pár měsíců po narození, zejména pokud je ještě kojen. Je třeba si uvědomit i to, že ani dospělý člověk neprospí plných osm hodin a pokud se v noci probudí, dokáže bez problémů usnout. U dětí je to ale trochu jinak. Je přirozené, že miminka se v noci probudí, a někdy i vícekrát než jednou. Téměř všechny děti dávají toto probuzení a neschopnost usnout najevo pláčem, čímž volají na pomoc rodičů. A nyní přichází ten čas, kdy vydržíte a necháte miminko bez vaší pomoci, nebo ho půjdete utišit.

Přijdu, ale nejprve se vybreč

Pokud jste měli dosud pocit, že metoda vybrečení se je doslovná, není to zcela tak. Cílem této metody není pláč, ten je pouze nepříjemným, ale nezbytným průvodním jevem. Když se vaše miminko v noci vzbudí a začne plakat, chvíli ho necháte vyplakat se a přijdete ho uklidnit až po pár minutách. S každou další nocí třeba tyto intervaly prodlužovat, tedy první noc necháte děťátko plakat 3 minuty, další 5 minut, tu následující 7 minut. Ferber při popisování této metody předpokládá, že vědět sám usnout je nabytá schopnost a metoda cry-it-out představuje nejlepší způsob, jak ji získat. Velmi důležité je zmínit, že pro uplatnění této metody musí mít děťátko nastavený denní a noční režim, díky kterému se "naladí" na spánek.

Zbytečný stres nebo účinná metoda?

Podstatná informace pro všechny rodiče, kteří uvažují o zavedení Ferberové metody je ta, že u dětí se zvyšuje hladina stresového hormonu kortizolu. Ta je vyšší i v době, kdy už děťátko nepláče, protože po pár dnech ví, že máma nepřijde. Je pravda, že po čase se hladina kortizolu opět ustálí a děťátko se sladí s maminkou, která stres nepociťuje. Citlivé rodiče však od zavedení této metody odrazuje i těch pár preplakaných nocí a fakt, že děťátko neví, proč rodič nepřichází a proč je odkázáno samo na sebe. Je pravda, že mnozí rodiče si tuto metodu vybrečení se pochvalují, ale jiní ji zase odmítají a považují spíše za barbarskou jako účinnou.

Metoda vybrečení se vz. metoda bez slz

Zatímco metoda cry-it-out je postavena na principu samostatnosti děťátka, metoda no-tears, tedy bez slz, je z jiného soudku. Podle mnohých rodičů, ale i odborníků, se díky této metodě prohlubuje vztah rodič-dítě, protože rodiče okamžitě reagují na pláč děťátka a přicházejí ho utišit. Zastánci této metody ji sice vnímají jako déletrvající, ale zároveň je méně traumatizující pro obě strany. Odpůrci metody bez slz zase hovoří o vytváření závislosti miminka na rodičích.

Vypadá to tak, že v uspávání dětí se mezi rodiči vytvořily dva tábory. Je však jen a jen na vás, do kterého se přidáte vy. Každá metoda má své výhody i nevýhody, proto se zkuste řídit instinktem a zejména potřebami miminka. Přejeme hodně štěstí!