9 věcí, se kterými mileniálové vyrostli a děti je nechápou

  Kategorie: Výchova dítěte,
7 min.
02. Jul'26

Máte pocit, že se blížíte ke čtyřicítce a pořád se cítíte mladí? Stačí před dětmi zmínit VHS kazetu, walkman, disketu nebo pevnou linku a jejich reakce vás okamžitě vrátí do reality. To, s čím mileniálové vyrůstali, dnešní děti považují za úplně archaické a nedokážou pochopit, jak jsme chodili ven bez mobilu a jak jsme se dostali na dovolenou bez navigace.

Mileniálové, neboli generace Y, jsou lidé narození v letech 1981–1996, tedy před rozmach internetu a sociálních sítí. Někteří z nich jsou už dnes rodiči dětí, které patří do tzv. Gen Z nebo Alfa a nevědí, že úkoly do školy se psaly v knihovně, ven se chodilo bez telefonu a pokud jste nechtěli propásnout novou epizodu oblíbeného seriálu, museli jste ve čtvrtek večer sedět u televize. Možnost podívat se na nejnovější díl v sobotu u snídaně jednoduše neexistovala. Co ještě bylo pro mileniály úplně přirozené, ale jejich děti to vůbec nechápou?

Pevná linka

Telefon na jednom místě připojený k místu kabelem, který dělá jen jednu věc? Nemožné! Z pevné linky jste dřív mohli jen telefonovat, takže posílání zpráv, e-mailů nebo chatování s kamarády bylo takové sci-fi, že o tom lidé ani nesnili. V 90. letech sice přišly bezdrátové „pevné“ linky, které umožňovaly větší svobodu, ale pořád jste byli omezeni na telefonování z domu.

Když jste v tom období chodili do školy a onemocněli jste, spolužáci vám mohli úkoly přinést domů, ale nejčastěji vám je nadiktovali právě přes telefon. Večer, o víkendech a o prázdninách byly dlouhé telefonáty na denním pořádku, protože posílání zpráv jednoduše neexistovalo a komunikace prostřednictvím dopisů trvala příliš dlouho (k odesílání dopisů se dostaneme za chvíli).

Výhodou, ale zároveň i nevýhodou pevné linky bylo, že člověk byl k zastižení jen doma a o zmeškaném volání neměl ani tušení. Časy, kdy se telefony zvedaly jinak než stisknutím nebo posunutím po displeji, jsou však nenávratně pryč.

Pevná linka

Zdroj foto: Freepik

Psaní a odesílání dopisů

I něco tak jednoduchého, jako posílání dopisů či pohlednic na Velikonoce nebo Vánoce, je pro současné děti neuvěřitelné. Na co posílat dopis a čekat dlouhé dny či dokonce týdny na odpověď, když mohou poslat e-mail nebo zprávu, na kterou odpověď přijde téměř okamžitě? Odesílání dopisů bylo něco, co lidi drželo v napětí (často i v příjemném) a čekání na pošťáka doprovázel jedinečný, neopakovatelný pocit. No dobře, čekání na kurýra je podobné, avšak s tím rozdílem, že znáte den a někdy i přibližný čas, kdy kurýr přijede. Mnozí mileniálové vám však dosvědčí, že otevírání poštovní schránky v očekávání toho, že v ní najdou dopis, se jen tak nic nevyrovná.

Diskety

Dávno předtím, než světlo světa spatřil Cloud a Drive, existovaly USB klíče, cédéčka a… diskety. To, co dnes děti znají jako ikonu uložení, byla v minulosti skutečná, fyzická věc, na kterou jste si mohli uložit dokumenty, fotky či dokonce hry. Diskety vznikly v 70. letech a i když existují ještě i dnes, většina stolních počítačů už nedisponuje disketovou mechanikou a jako úložiště používá už zmiňované USB klíče, externí disky a hlavně internetová online úložiště.

Zvuk vytáčení internetu

Kdybychom dětem generace Z nebo Alfa pustili nezaměnitelný zvuk vytáčení internetu, nejspíš by si myslely, že slyší záhadné zvuky z vesmíru. Zvuk dial-up modemu přitom znamenal, že se prostřednictvím pevné linky snažíte připojit k internetu. V té době se vám nedalo dovolat, ale za ty vzácné chvíle strávené na internetu to stálo. Pro děti, které jsou online 24/7 a v případě výpadku internetu je přepadají panické záchvaty, je něco takového nepředstavitelné.

Skutečné budíky

Ne že by budík v mobilu nebyl skutečný, ale nejspíš víte, co máme na mysli – budíky, které stály na nočních stolcích a nevypnuly se, dokud jste do nich dostatečně silně neťukli. A někdy nefungovaly, protože jste je nenatáhli (hlavně v případě ručičkových budíků). Přítomnost smartphonů z budíků udělala jakousi relikvii minulosti, kterou současná generace bude znát jen z filmů a seriálů odehrávajících se v minulých desetiletích.

VHS kazety a půjčovny filmů

Velké VHS kazety byly kdysi v téměř každé domácnosti a byly na nich nejen filmy a seriály, ale i nahrávky z rodinných setkání, oslav či výletů. Každá svatba byla povinně zaznamenávaná na VHS kazetu a její sledování bylo velká rodinná událost.

Výjimkou nebyly ani půjčovny filmů, avšak ty fyzické, kamenné, do kterých jste museli přijít, vybrat si film na kazetě (později na DVD) a po shlédnutí vrátit. Dnes už jsou půjčovny filmů a seriálů online a většinou fungují na měsíčním předplatném. Ano, máme na mysli Netflix, Prime, HBO Max, Apple TV a podobné streamovací služby.

VHS kazeta

Zdroj foto: Freepik

Digitální fotoaparáty

Vrchol moderní technologie v době našeho dětství a mládí byl digitální fotoaparáty, které postupně nahrazovaly analogové fotoaparáty a vyvolávání filmů. To, co mileniálové vyfotili, mohli okamžitě ukázat kamarádům a rodině nebo aspoň odnést do obchodu a nechat vyvolat fotky. Neexistovaly žádné filtry ani samolepky a úprava fotek pomocí umělé inteligence byla hudba daleké budoucnosti. I když generace Z a Alfa znovuobjevila vášeň pro analog, určitě by se nedokázala vzdát smartphonů. Jak by se světu pochlubily s tím, že objevily vášeň svých rodičů a prarodičů a fotí na film?

Předplatné novin a časopisů

Pokud jste vyrůstali na začátku nového milénia, novinky ze světa showbyznysu, módy a krásy jste čerpali z časopisů a magazínů a nové zprávy ze světa zase z novin. Novinové stánky, tedy trafiky, byly na každém rohu a mnoho domácností fungovalo na předplatném, takže noviny a časopisy jim pravidelně chodily do schránky.

Díky listování v magazínech se dnešní dospělí dozvěděli, jaký make-up je nejlepší pro jejich pleť, naučili se flirtovat, objevili skvělé recepty, po vyplnění kvízu odhalili, jakou mají povahu a o rozvodu hvězdného hollywoodského páru se dozvěděli s měsíčním zpožděním. Samozřejmostí bylo kroužkování filmů a seriálů v televizních programech a luštění křížovek, osmisměrek či sudoku.

Pravá nuda

Dnes už nevíme, co to znamená nudit se, protože když chvíli nečinně sedíme na gauči, sáhneme po mobilu a nudu si okamžitě vyplníme sociálními sítěmi. Jenže předtím, než byly smartphony, streamovací služby a sociální sítě dostupné kdykoli a kdekoli, jsme se nudili. A pravdou je, že se lidé občas potřebují nudit, protože právě tehdy se mozek přepíná do kreativního režimu a fantazie jede na plné obrátky. Není divu, že nejlepší nápady vznikají ve sprše nebo na wc.

Mileniálové se s digitálními pokroky nenarodili – museli se s nimi seznámit a naučit se s nimi žít a pracovat. Jejich děti a děti jejich dětí umí používat mobil dřív, než umí mluvit, a všechny vymoženosti současné doby považují za samozřejmost. Být offline a občas se vrátit do analogových časů má však své kouzlo, nemyslíte?

Zdroj:

Pomozte vylepšit tento článek
Je tento článek užitečný?