Jak dobře znáte sv. Mikuláše? Kdo to je a odkud každoročně přichází?

  Kategorie: Výchova dítěte,
30. lis'20

Starého vousatého pána s červenou čepicí a pytlem plným sladkostí a dárků velmi dobře znají všechny děti. Vědí však, odkud Mikuláš chodí, jak vypadal v minulosti a proč je k dětem tak štědrý? Vložte tento rok nedočkavým dětem do punčochy nejen sladkosti, ale i skutečný příběh o sv. Mikulášovi z Myry.

Každoročně, nejčastěji v noci z 5. na 6. prosince, se za oknem v punčochách objeví sladkosti, ovoce a drobné dárky, které tam nenápadně vloží Mikuláš. Tento milý pán na rozdíl od amerického Santa Clause nepochází ze Severního pólu, ale ze starořeckého města Patara, které leželo na území dnešního Turecka. Rok co rok tedy musí projít opravdu dalekou cestu, aby vykouzlil úsměv na tvářích vašich dětí. Co všechno jste ještě o Mikulášovi z Myry, který žil ve 3. století našeho letopočtu, nevěděli?

Opředený legendami

Sv. Mikuláš, biskup z Myry, byl i ve skutečném životě dobrákem a bohatství zděděné po majetných rodičích rozdával těm, kteří to potřebovali. To, že v pohádkách přichází komínem a dárky nechává u oken, není jen vymyšlený mýtus. Nejznámější legenda o sv. Mikulášovi totiž hovoří o třech dcerách chudého muže, který neměl pro své děti žádné věno a nemohl jim kvůli tomu najít ženichy. Ze svých dcer chtěl udělat nevěstky, a právě tehdy zasáhl Svatý Mikuláš. Do domu tři večery za sebou vhodil oknem a komínem hrudky zlata, které zajistily dcerám slušné věno, takže nakonec se šťastně provdaly.

Proto se dávají punčochy na okenní parapety. Sv. Mikuláš však není pouze patronem dětí – známé jsou i jiné legendy o záchraně námořníků či vojáků. Svatý Mikuláš zachránil život třem námořníkům, kteří se ocitli v ohrožení života na rozbouřeném moři. Věděli, že jejich čas na Zemi se krátí, proto v modlitbách promluvili  k sv. Mikulášovi, který jejich prosby vyslyšel, chopil se kormidla a pomohl jim přemoci bouři. Po jejich záchraně opět zmizel a námořníci ho poznali až díky obrazu v kostele.

Magické číslo tři se pojí také s dalším známým příběhem o třech vojácích. Tři římští bojovníci měli být popraveni, protože viděli, jak Mikuláš zachránil nevinné lidi před popravou. Během čekání na smrt prosili sv. Mikuláše o pomoc, ale v tomto příběhu se nezjevil přímo jim, ale samotnému císaři. Tomu pohrozil, že pokud tři římské vojáky nepustí na svobodu, ponese následky. Legenda hovoří o tom, že císař Mikuláše poslechl a vojáky nepopravil.

Symbolika čísla 3 se v souvislosti se sv. Mikulášem z Myry spojuje nejen s jeho skutky, ale i se zobrazováním této historické postavy. Velmi často můžete Mikuláše vidět s třemi měšci zlata nebo třemi sudy. Během 6. prosince se zároveň velmi často objevuje se svými společníky – andělem a čertem, takže opět vytvářejí trojici.Svaty mikulas historia

Proč právě 6. prosinec?

Mikuláš žil velmi dávno, narodil se mezi lety 270 a 286 a zemřel v rozmezí let 345 a 351 našeho letopočtu. Vše, co o něm víme, máme z legend, výzkumů a ústního podání, protože zvěsti o sv. Mikulášovi z Myry se tradují z pokolení na pokolení právě ústní formou. Víte však, proč jeho příchod rok co rok očekáváme právě 6. prosince, když ani nevíme přesné datum jeho narození či úmrtí?

Podle historických zdrojů je 6. prosinec právě dnem, kdy sv. Mikuláš zemřel, přestože rok úmrtí není přesně stanoven. Pozůstatky sv. Mikuláše, patrona dětí, ale i cestovatelů, hasičů, hospodářů, námořníků a mnoha jiných, dnes leží v italském městě Bari, kde mu postavili i nádherný chrám. Sv. Mikuláše si lidé váží a oslavují po celém světě.

Od jisté doby je proto právě 6. prosinec dnem, na který čekají všechny děti. Trpělivě (i netrpělivě) vyčkávají vousatého Mikuláše, který se často objevuje po boku s andělem a čertem, někdy ho doprovází Sněhurka. V minulosti se v různých oblastech naší země objevoval Mikuláš s medvědem nebo kozou (člověkem převlečeným za medvěda či za kozu). Na rozdíl od dnešní podoby Mikuláše, kterou vytvořila reklama, se Mikuláš tradičně zobrazoval jako biskup, kterým během svého života byl. Symbolizuje ho červené roucho, biskupská čepice mitra a zlatá hůl-berla. Samozřejmostí jsou bílé vousy a laskavý pohled.

Tradice rozdávání sladkostí, která 6. prosinec provází dodnes, se pravděpodobně rozšířila z Holandska do Severní Ameriky. Druhá možnost je ta, že přišla z Německa. Právě tam se den sv. Mikuláše spojoval s hrou na biskupa a tato hra se později přesunula na 6. prosince. Předtím to však byla jiná jedna noc v roce, během níž se dětičky převlékali za biskupa z Myry, tedy svatého Mikuláše. A toto datum se zachovalo až do dnešních dob.Mikulas sladkosti

Mikulášské tradice a básničky

Den sv. Mikuláše má v životech dětí velmi důležitou roli. Příjezd Mikuláše je mnohem více než jen krásnou vzpomínkou na dětství. Díky Mikulášovi a jeho pomocníkům se děti mimo jiné učí rozeznávat dobro od zla. Sv. Mikuláš v doprovodu anděla ztělesňují dobrotu, radost a štěstí a oproti nim stojí špinavý čert s dlouhým ocasem a rohy, který je symbolem zla. Tato symbolika děti naučí bojovat se strachem, protože vědí, že dobro v podobě Mikuláše vždy zvítězí nad zlem.

Víra v dobro se však v tomto období spojuje ještě s něčím jiným, a to s dětskou poslušností. I vám v dětství rodiče určitě říkali, že Mikuláš přijde pouze v případě, že jste celý rok poslouchali. Trestem pro zlobivé děti mělo být uhlí namísto sladkostí a tradovalo se také, že špatné děti si s sebou odnese čert. Podle psychologů však toto není vůbec vhodná taktika, protože v dětech těmito slovy lze zasít strach tak hluboko, že si ho ponesou až do dospělosti.

A jak se tedy slaví den sv. Mikuláše? Určitě jinak než v minulosti. Kdysi se dělaly tzv. Mikulášské obchůzky, kdy Mikuláš i se svými dvěma věrnými pomocníky, čertem a andělem, navštěvoval děti a daroval jim sladkosti. S tradicí obchůzek se začalo přibližně v 17. století v šlechtických kruzích, později v 19. století se tato tradice rozvinula i na venkově. Jak jsme již zmínili, sv. Mikuláš vždy chodil s biskupskou čepicí, holí a vousy. Anděl byl vždy v bílém s křídly a čert měl svůj kožíšek vždy naopak, nechyběly mu řetězy a někdy i zvonky.

Už dlouhá léta je u nás tradicí, že Mikuláš děti obdaruje až poté, co mu zarecitují mikulášskou básničku. Naučte se s dětmi alespoň jednu krátkou a jednoduchou říkanku, kterou děti letos přivítají Mikuláše a odměnu si poctivě zaslouží:

„Mikuláši, Mikuláši,
neber sebou čerty radši,
vezmi sebou anděly,
ti nám něco nadělí.

Čert nosí pytel a metlu,
myslí si, že se ho leknu.
Dělá na mě bububu
a já se ho bát nebudu.“

„Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál.
V ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku.
Z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!“

„Mik, Mik, Mikuláš,
přišel s čertem na koláč.
Čerte, čerte chlupatý,
nechej pytel za vraty.
Slibuju ti, slibuju,
že už zlobit nebudu.“

„Mikuláš je milý děda,
hodné děti všude hledá.
Bílé vousy, ty mu sluší,
na zádech má velkou nůši.
A v té nůši balíčky,
pro kluky a holčičky.“

Přejeme vám krásného a veselého Mikuláše plného sladkostí, ovoce i poučení!