Jak se medvídci naučili plavat

Léto znamená dlouhé dny, moře, dovolenou, bazén, meloun i zmrzlinu. Není divu, že naši medvídci léto prostě milují. Nemusí dokonce chodit ani do školy, z čehož má radost Oli, a nemusí vstávat časně ráno, z čeho se zase raduje Bruno. Mila se sice nemůže dočkat září a školních lavic, ale jak sama říká, „léto je stvořené na terénní výzkum“. Toto léto je však speciální, medvídci se chtějí naučit plavat!

Děti se nejlépe učí hrou

Tatínek medvěd i maminka medvědice jsou zdatní plavci, ale jejich prckové jsou stále trochu nešikovní a Bruno, ačkoli si to nepřizná, se trochu bojí, Mila je také opatrná. A Oli? Ten do vody skáče hlava nehlava. Tvrdí, že nejlépe se naučíš plavat, pokud do hluboké vody spadneš. Škoda jen, že se pokaždé začne topit a záchranář má plné ruce práce. Z vody proto raději nevylézá a čeká na Oliho, dokud do vody znovu nespadne, aby ho mohl zase vylovit.

 „Ach ty naše děti,“ povzdechla si máma medvědice a spolu s tátou se rozhodli, že výuku plavání svěří do rukou profesionálnímu instruktorovi. Naučit jedno dítě plavat je jedna věc, naučit to tři medvídky je věc druhá. Jeden skáče a topí se, další se na vodu dívá a ochutnává ji, no a ten třetí má v ruce papír a pero a počítá odpor vody.

Pan instruktor si medvídky přeměřil a povzdechl si. „No, dobře tedy! Pojďte sem všichni tři. Milo, plavání není žádná věda. Bruno, voda v bazénu obsahuje chlór a není dobré ji pít, no a není třeba se jí ani bát. A ty Oli! Nejdříve se naučíme plavat, až potom budeme skákat do vody, ne naopak. Ale úplně nejdříve si v menší hloubce zahrajeme.“

Pan instruktor proto děti vzal do mělké vody a začal si s nimi hrát. Házeli si míč, cákali se a bláznili se. Dostali i nafukovací kruhy, rukávníky a desku na plavání. Díky nim se naučili vodě důvěřovat a postupně se osmělovali i do hlubší vody. „Výborně“ jásal pan instruktor. „Nyní se můžeme posunout o krok dál.“

Bublinky do vody a učení dýchání

Pan instruktor vzal děti k okraji bazénu a vysvětlil jim, že budou dělat bublinky do vody. „A to na co?“ Zeptala se už asi po milionté Mila, která chtěla vědět o plavání i ten poslední detail. Pan instruktor se zhluboka nadechl a po milionté Mile odpověděl na zvídavé otázky. Všichni tři byli ve vodě a drželi se tlapkami okraje bazénu. „Vydechováním do vody se naučíte správně dýchat a kontrolovat svůj dech, zbavíte se strachu z vody a budete se cítit dobře i pod vodou. Když se vynoříte, hluboce se nadechnete a následně ponoříte obličej do vody a vyfouknete bublinky.“

Chvilku trvalo, než se to medvídci naučili. Oli byl příliš rychlý a nedočkavý, vody se i několikrát nadechl. Mila šla jako podle příručky a techniku zvládla na jedničku. Bruno některé bublinky dokonce snědl. Nakonec to však zvládli všichni. Dokázali se nadechnout z plných plic nad vodou a vydechnout do vody.

Jak naučit děti plavat

Kopeme a potápíme se

 „Už mohu skákat do vody?“ Ptal se nedočkavý Oli. „Ještě ne, vždyť zatím umíš jen kontrolovat dech. Musíš se ještě pár věcí naučit. „Uzemnil pan instruktor Oliho, který už pokukoval po nejvyšším můstku na skákání. „Teď se jdeme naučit kopat do vody a zároveň se ponořovat pod vodu.“ Řekl pan instruktor a naši medvídci dostali další důležitou lekci z plavání.

Medvídci se opět zachytili kraje bazénu, ale tentokrát si lehli na vodu. Nad vodou se nadechli, pod vodou vydechli a mezitím se učili takzvaný kraulařský kop. Kopání je důležitou součástí plavání a medvídci si to opravdu užívali. Díky němu se naučili, jak držet své tělo nad vodou.

Ležíme na vodě

 „Voda opravdu není tak strašná,“ potěšil se Bruno. „Možná jednou budu závodit i na olympiádě.“ Měl radost Bruno, který se vody bál ze všech nejvíce. Teď už ví, že voda je kámoška a že tuk na bříšku, který se mu vytvořil z papání medu a koláčků, není až tak úplně k zahození, voda ho totiž nadnáší lépe a může i odpočívat. Ležení na vodě mu šlo snadněji než Mile a Olimu. Mila celou dobu přemýšlela, zda leží ve správné poloze vzhledem k vodě a Oli chaoticky zametal horními i dolními tlapkami.

Medvídci se však časem naučili ležet na vodě i na bříšku, i na zádech. Ve formě hvězdice i splýváním, přičemž měli nohy natažené za sebou a ruce před sebou.

Zapojujeme ruce

Teprve když si byl pan instruktor jistý, že medvídci zvládli dýchání, umí splývat s vodou (a neutopí se při tom) a umí kopat, naučil medvídky, jak pracovat s horními tlapkami. Naučil je prsa a kraulové ruce. Nešlo to věru snadno, ale všichni tři medvídci se plavat naučili. Mila nejraději plavala prsa, Olimu se kvůli rychlosti nejvíce zamlouval kraul a Bruno si nejvíce užíval splývání a znak.

Po úspěšném absolvování kurzu dal pan instruktor každému medvídkovi diplom. Mila byla vyznamenána za ukázkovou techniku dýchání, Bruno za famózní splývání a Oli za odvážné skákání. Neumíte si ani představit, jak se všichni záchranáři u bazénu těšili, že se Oli naučil plavat. „Teď už opravdu mohu být námořník,“ řekl Oli nadšeně mamince a pyšně jí ukázal svůj diplom. „A na dovolené přeplavu celé moře.“ Malí medvídci si plavání zamilovali, plavali v jezeře, v moři a pravidelně chodili i do bazénu. Vždyť, kdoví? Možná jednou budou plavat i soutěžně na olympijských hrách.