6 min. Kolik je hodin? Otázka, kterou během dne položíte nebo sami slyšíte několikrát a odpovídáte na ni hned po pohledu na hodiny. Naučit se čas a hodiny však vyžaduje pochopení různých matematických pojmů a také schopnost spojovat souvislosti. Chcete své děti naučit čas na hodinkách? Jděte na to krok za krokem.
Vyjadřování času je velmi koncepční, abstraktní dovednost, jejíž pochopení chvíli trvá. Úplné zvládnutí určování času může dětem trvat několik let, ale to vůbec neznamená, že s nimi něco není v pořádku. I mnozí dospělí mají s rychlým čtením času problém a upřednostňují digitální hodiny a plně využívají hodiny na mobilech a počítačích. Nespoléhejte se však pouze na „digitálky“ a naučte děti určovat čas i na analogových hodinách.
Kdy začít s učením?
Děti začínají chápat plynutí času a koncepty minulosti, přítomnosti a budoucnosti kolem 6–7 let a v tomto věku mají zároveň matematické dovednosti potřebné k tomu, aby pochopily princip analogových hodin. Nástup do školy je proto nejideálnější čas na to, abyste je začali učit analogové, tedy ručičkové hodiny.
Dokonalé zvládnutí dovednosti vyjadřování času si však žádá…čas. I v tomto případě děti postupují krok za krokem. Žáci prvního ročníku se nejprve naučí určovat čas po celé hodině a po půl hodině, později to zvládnou s přesností na 5 minut, a nakonec už minutu po minutě. Takové přesné určování času by měly děti zvládnout do osmi let.
Připravte se, začínáme
Ještě předtím, než s dětmi přejdete na samotné čtení času, naučte je všechno o jeho plynutí. Děti by měly vědět, že čas se dělí na menší jednotky – dny, hodiny, minuty, vteřiny. V rámci pochopení dne je seznamte s jednotlivými fázemi dne, tedy ráno, oběd, odpoledne, poledne, večer a noc. Pro lepší porozumění dětem připomínejte, co spolu děláte v danou dobu dne.
Samozřejmostí při učení se času jsou základní matematické dovednosti, bez kterých to prostě nepůjde. Děti musí umět rozeznávat číslice od 1 do 12, později do 60 a do tohoto čísla by pak měly umět napočítat.
Učíme se hodiny krok za krokem
Vyjadřování času je abstraktní proces, proto je přímo nezbytné využívat během učení se hodin různé praktické pomůcky. Neobejdete se bez velkých ručičkových hodin, ideálně dětských, která mají čísla znázorněná arabskými číslicemi (ty římské přijdou až o něco později). Je dobré, pokud budou na dětských hodinách jednotlivá čísla nebo celé sektory hodin rozděleny barevně, což dětem celý proces učení usnadní.
Krok č. 1: Identifikujte části hodin
První krok, který musíte s dětmi zvládnout, je identifikovat části hodin. Co je číslo, hodinová a minutová ručička? Na začátek vynechejte hodiny se vteřinovou ručičkou, ta může být pro děti zbytečně matoucí a rozptylující. Pojmenujte dětem jednotlivé části hodin a procvičujte jejich rozpoznávání spolu s nimi.
Krok č. 2: Vyjadřování času na hodinu
Poté, co se váš drobeček seznámí s jednotlivými částmi hodin, můžete přistoupit k dalšímu kroku. Ukažte dětem, jak vypadá na ciferníku celá hodina – hodinová ručička, ta kratší, směřuje na jednu číslici, například 2, a minutová ručička (delší) směřuje na číslo 12. To znamená, že hodiny ukazují dvě hodiny. Procvičujte si s dítětem ukazování celé hodiny a nechte jej na ciferníku nastavit správný čas. Poproste ho, ať vám ukáže, jak vypadá 5 hodin a sledujte, jestli tento koncept zcela pochopilo.
Krok č. 3: Vyjadřování půlhodiny
Když vaše dítě porozumělo určování času na celou hodinu, můžete mu představit nový časový údaj – půlhodinu. Pro dospělého je toto určování automatické, ale dětem může připadat poněkud nesrozumitelné. Malá hodinová ručička totiž není přesně na velkém čísle, ale trošku za ním. Avšak vždy, když je například mezi číslem 7 a 8, mluvíme o tom, že je sedm hodin a několik minut. Minutová ručička v případě půlhodiny již není na čísle 12, ale 6. Děti určování času na půlhodinu lépe pochopí tehdy, jsou-li hodiny barevně rozděleny nebo se dokonce dají jednotlivé „hodinové sektory“ vyjmout.
Krok č. 4: Čas na pětiminutové intervaly
Zvládají už děti plynule určování celé hodiny, půlhodiny a zároveň umí bez problémů napočítat do 5? Můžete je začít učit určovat čas v pětiminutových intervalech. V tomto kroku jim budete muset vysvětlit, že mohou počítat po pěti čárkách, aby věděly, kolik minut po celé hodině uběhlo, přičemž vždy začíná na první čárce po čísle 12. Nepředbíhejte události a postupujte pomalu. Je naprosto v pořádku, pokud zpočátku děti naučíte vyjadřovat pouze intervaly do 30 minut, tedy 5:25, ale už ne 5:45. Na určování pětiminutových intervalů po půlhodině jsou většinou připraveny až děti kolem 7. roku. Jedná se totiž o složitější koncept a vyžaduje praxi.
Krok č. 5: Určování času po 30. minutách
Časy jako 2:55 nebo 7:45 mohou dětem způsobovat zmatek, protože malá hodinová ručička se tehdy přibližuje k další hodině. Čas 4:50 děti často přečtou jako 5:50 a není se čemu divit – hodinová ručička už totiž ukazuje téměř na číslo 5. Na vysvětlení kroku č. 5 si vyhraďte více času a dovolte dětem na hodinách pozorovat, jak se hodinová ručička pomalu posouvá od jednoho čísla k druhému. Sledujte spolu, jak se posouvá i minutová ručička a upozorněte děti na to, kdy překročí hranici čísla 12 a začne ukazovat další hodinu. I v tomto případě poslouží rozdělení ciferníku na kousky pizzy – rychleji dětem vysvětlíte, že ručička ještě nepřesáhla hranici a nenachází se v dalším trojúhelníku.
Čas určuje naše dny, řídíme se jím a při pohledu na hodiny víme, kolik minut zbývá do odchodu z domu, v kolik bude upečený koláč, nebo jestli už je čas uložit děti do postele. Naučte své děti vyjadřovat hodiny, je to dovednost, kterou ve skutečném životě opravdu využijí.
