Jak probíhá hysterický záchvat u dětí a co dělat během něj?

Hysterické záchvaty u dětí nepatří právě mezi nejkrásnější okamžiky rodičovství, zvlášť když se stanou na veřejnosti. Jak se záchvat vzteku u malých dětí projevuje a proč k němu dochází? Co dělat, když má dítě hysterický záchvat? A jaký je rozdíl mezi hysterickým záchvatem a záchvatem pláče? Vy máte otázky a my máme odpovědi.

Záchvaty vzteku u dětí jsou frustrující pro každého rodiče. Když dítě dostane takový záchvat během nákupů, okamžitě jste v očích okolostojících ti nejhorší rodiče na světě, i když to vůbec není pravda. Hysterické záchvaty u dětí jsou ale nepříjemné i v pohodlí domova. Křik, pláč, kňučení až výkřik, ale také kopání, bouchání do všeho kolem a zadržování dechu jsou typické projevy záchvatů vzteku.

Některé děti mají záchvaty vzteku často, jiné zřídka a některé vůbec. I když jsou nepříjemné, jsou normální součástí dětského vývoje a objevují se stejně u chlapců i dívek, přičemž nejčastěji se vyskytují u dětí od 1 do 3 let. Děti jimi reagují na rozrušení či frustraci, která nejčastěji vyplývá z toho, že dítě nedostane nebo nedosáhne toho, co chce.

Hysterické záchvaty jsou typické pro období řečového vývoje, kdy se zlepšují jazykové dovednosti dětí. Batolata ještě neumí slovy vyjádřit své pocity, nedokážou říct, co chtějí a co potřebují. Tato neschopnost verbálního projevu může vyústit ve frustraci, od které je k hysterickému záchvatu jen krůček.

Záchvaty vzteku dítěte ve věku jeden a půl roku jsou stejné jako záchvaty vzteku u tříletého dítěte a musí se je naučit zvládat nejen rodiče, ale i děti. Dochází k nim, když jsou děti unavené, hladové nebo se necítí dobře, a tím, že jim v takové situaci nevyhovíte, můžete spustit lavinu.

Dítě a záchvat pláče

Zdroj foto: Freepik

Dá se záchvatům vzteku vyhnout?

Záchvatům vzteku se dá předcházet nebo se o to můžete alespoň pokusit. Následující rady sice nepřinášejí okamžitý výsledek, ale když si je osvojíte a stanou se součástí vaší výchovy, záchvaty vzteku mohou být už jen vzpomínkou.

Dopřejte dítěti dostatek pozitivní pozornosti. Všímejte si dítěte, i když se chová dobře, chvalte ho i za pozitivní chování a neignorujte ho. Buďte konkrétní a pochvalte ho, když hezky pozdraví, poděkuje nebo poprosí. Oceňte jeho trpělivost, pomoc nebo hezkou hru se sourozenci či domácími zvířaty.
Dejte batoleti kontrolu nad maličkostmi. Nerozhodujte za něj, ale dejte mu na výběr, například pokud jde o džus (pomerančový nebo jahodový?), výběr oblečení (zelené nebo bílé tričko?) nebo rozhodnutí o pohádce na dobrou noc. Umožněte dětem kontrolovat to, co je v očích rodiče nepodstatné. Děti se tak učí sebevyjádření a nabývají nezávislost.
Hledejte rozptýlení, když cítíte, že se blíží hysterický záchvat. Skáče dítě po gauči a víte, že když mu to jasně zakážete, začne křičet? Požádejte ho místo toho, aby vám pomohlo v kuchyni. Dítě se bude cítit užitečné, i když vám ve skutečnosti nepomůže a bude míchat vařečkou v prázdném hrnci.
Zakázané předměty držte mimo dohled a dosah dítěte, čímž se výrazně sníží pravděpodobnost záchvatu. Samozřejmě ne vždy je to možné, a to hlavně mimo domov. Ale pokud víte, že vaše dítě touží například po hraní na mobilu, odložte všechny mobily na poličku, kde je neuvidí.
Učte se s dětmi nové dovednosti a chvalte je při každém malém úspěchu. Děti mohou už od útlého věku pomáhat v kuchyni, ale i s nenáročnými domácími pracemi, za což si zaslouží pochvalu a uznání.
Zvažte požadavky dětí a vysvětlete jim, proč něco nemohou dostat. Touží dítě po hračce, kterou si momentálně nemůžete dovolit? Vysvětlete mu, proč je to tak a nabídněte mu alternativu. Jako ilustraci můžete použít případ z vlastního života – nemůžete si koupit drahé auto, i když po něm velmi toužíte, ale místo toho si koupíte levnější, ale stejně dobré a spolehlivé vozidlo.
Poznejte limity svého dítěte a přizpůsobte jim harmonogram dne. Pokud víte, že vaše batole je unavené nebo hladové, netahejte ho na nákupy, nechte ho uklidit si pokoj nebo jít si hrát s kamarádem. Tak jako se dítě musí naučit zvládat své hysterické záchvaty, i vy se musíte naučit odhadnout náladu vašeho dítěte a netlačit na pilu.

Co (ne)dělat během hysterického záchvatu

Neexistuje jeden univerzální a stoprocentně efektivní způsob zvládnutí hysterického záchvatu. Každé dítě je jedinečné a na každé platí něco jiného. Následující strategie vám mohou pomoci zvládnout hysterický záchvat:

Snažte se zachovat klid a nerozčilovat se, i když byste na záchvat vzteku vašeho dítěte nejraději reagovali stejně. Tím dítěti ukážete, že hněv není účinný prostředek k upoutání vaší pozornosti a dosažení toho, co chce.
Ignorujte hysterický záchvat. Pokud víte, že dítě využívá křik k dosažení svého cíle, pokuste se tvářit, že se nic neděje a nereagujte na jeho požadavky. Ignoraci však využívejte pouze v případě, že se hysterický záchvat neprojevuje kopáním, boucháním a sebepoškozováním. V těchto situacích odstraňte z dosahu dítěte předměty, které by mohly být nebezpečné a jimiž by mohlo ublížit sobě i lidem kolem sebe.
Vezměte frustraci dítěte na vědomí a dejte mu najevo, že chápete, proč se tak cítí. To, že rozumíte emocím dítěte, mu může pomoci uklidnit se, protože dítě se cítí pochopené a ví, že jeho emoce něco znamenají.
Zkuste udělat nějakou hloupou a vtipnou věc. Má vaše dítě hysterický záchvat? Začněte například nahlas a falešně zpívat. Takový zvrat událostí může působit šokujícím dojmem, a to až natolik, že dítě přestane křičet a bude vás se zájmem sledovat.

Dítě pláče v náručí

Zdroj foto: Freepik

Záchvat pláče nemusí být vždy hysterický záchvat

Hysterický záchvat se někdy projevuje pláčem, ale to automaticky neznamená, že každý záchvat pláče je také záchvatem vzteku. Někdy mají děti záchvat pláče po probuzení a časté jsou i záchvaty pláče u dětí v noci. Příčinou je nejčastěji zlý sen nebo dokonce noční děs, tedy skutečná diagnóza, během které může záchvat pláče trvat i hodinu. O tom, co dělat v případě noční můry nebo nočního děsu, se dočtete v tomto článku.

Dítě, které má záchvat pláče, se někdy nedokáže ani nadechnout, což může být v případě dlouhotrvajícího záchvatu život ohrožující. Mnoho rodičů skončí s plačícími dětmi na dětské pohotovosti, a to hlavně tehdy, když děti zešediví nebo jsou až fialové a lapají po dechu. Tak co tedy dělat, když má dítě záchvat pláče?

Ještě předtím, než usednete do auta a vyrazíte hledat lékařskou pomoc, pokuste se identifikovat, proč vlastně vaše dítě pláče. Zdál se mu zlý sen? Vyděsilo ho něco? Má hlad? Bolí ho něco? Chce něco? Je unavené? Zažilo příliš mnoho podnětů a je přestimulované? Cítí se osaměle?

Pokud záchvat pláče spustilo něco, co dokážete vyřešit i bez lékařské pomoci, snažte se najít řešení. Někdy pomůže dlouhé, pevné objetí, během kterého zhluboka dýcháte. Jsou však děti, které během záchvatu pláče dotyk nesnesou. V tom případě si sedněte naproti dítěti, mluvte na něj a ukazujte mu, jak má pomalu dýchat a uklidnit se.

Ujistěte dítě, že je v bezpečí, že jste u něj a nikam neodcházíte. Můžete se ho zeptat, proč pláče, ale dítě v batolecím věku vám mezi vzlyky pravděpodobně nebude umět odpovědět. Místo toho se ptejte na otázky, na které dítě může přikývnout. Například: „Máš hlad? Máš žízeň? Chceš si sednout? Bolí tě něco? Bojíš se? Zdál se ti zlý sen?” Těmito otázkami se vám možná podaří odhalit příčinu pláče.

Nejdůležitější ze všeho je však to, abyste nepanikařili a nestresovali, protože dítě vás může začít napodobovat. Snažte se udržet klidný a jemný tón hlasu, uvolněte držení těla a i přes záchvat pláče vytvořte v okolí dítěte klidnou atmosféru.

Zdroj: