Historie Vánoc: Odkdy děti dostávají dárky a proč je oslavujeme v prosinci?

  Kategorie: Výchova dítěte,
5 min.
21. pro'20

Štědrovečerní večeře voní, stromeček se třpytí a děti už netrpělivě očekávají příchod vzácného hosta a těší se na rozbalování dárků. Vědí však, proč se vlastně Vánoce slaví a proč stromeček zdobíme v prosinci, a ne uprostřed léta? Přečtěte si náš článek o historii nejoblíbenějšího svátku a kdoví, možná se i vy dozvíte něco nového.

Vánoce jsou bezpochyby jediné svátky, se kterými se nám už odmalička spojuje množství tradic. Zdobíme stromeček, věšíme světýlka, pečeme tradiční vánoční pečivo, v kostelích si připomínáme narození Ježíška, těšíme se na vánoční trhy, nakupujeme dárky, které si pak pod stromečkem vyměňujeme... Zamysleli jste se spolu s dětmi někdy nad tím, proč to všechno děláme? Pokud máte i vy v historii Vánoc nějaké mezery, čtěte dál a dozvíte se například to, že v jednom období dějin byly Vánoce zrušeny.Vianoce betlehem

Úplně první Vánoce

Podle historických záznamů se první Vánoce oslavovaly přibližně ve 4. století. Není to však ani zdaleka jediný svátek, který si v minulosti lidé v prosinci připomínali. Ještě před narozením Ježíše se lidé setkávali, aby oslavili zimní slunovrat. V Norsku oslavovali tzv. Yule, Němci v té době pěli slávu na boha Odina, Římané oslavovali Saturnálie, během kterých uctívali Saturna, boha zemědělství. Během 25. prosince se konaly i Juvenálie, oslavy na počest dětského boha známého pod jménem Mithra.

Pravdou je, že v dobách, kdy se rodilo křesťanství, se narození Ježíše Krista neslavilo – hlavním svátkem byly Velikonoce, tedy jeho zmrtvýchvstání. Po přečtení Bible dokonce zjistíte, že konkrétní datum narození Ježíška se neuvádí. Předpokládá se však, že by to mělo být 6. ledna, tedy v době, kdy Vánoce slaví pravoslavná církev. V tomto období 24., resp. 25. prosinec stále patřil Juvenáliím.

Změna přišla až s papežem Juliem I., který ve 4. století rozhodl, že Vánoce, tedy narození Ježíše Krista, budeme oslavovat 24. prosince. Dodnes není zcela jasné, proč se tak rozhodl, ale historici předpokládají jedno – papež chtěl, aby lidé před pohanskými tradicemi upřednostnili křesťanství a doufal, že posunutím data na čas pohanských oslav dají věřící přednost narození Spasitele.Vianoce stromcek

Zrušené Vánoce

Do roku 432 se Vánoce stihly rozšířit do Egypta a ve středověku už tento svátek slavili lidé po celém světě, čímž se pohanské slavnosti dostaly do pozadí. Od tohoto času se tedy narození Ježíše Krista slaví 24. prosince a 6. leden se stal datem příjezdu Tří Králů. Ne všichni panovníci však byly s Vánocemi zcela stotožení a snažili se je zrušit, což se na jistý čas podařilo.

Řeč je o Oliveru Cromwellovi, anglickém státníkovi a vůdci anglické revoluce. Ten se svými přívrženci puritány bojoval proti irským katolíkům a v 17. století doslova zrušil Vánoce. Toto období však naštěstí netrvalo dlouho. V roce 1660 na trůn usedl Karel II., který tento svátek „obnovil“ a křesťané se mohli po přibližně 15 letech opět těšit.

O zrušení Vánoc vědí své i ve Spojených státech. Do relativně čerstvě osídlené Severní Ameriky totiž v roce 1620 ani nebyly přeneseny. Jistý čas byly v Bostonu tyto svátky dokonce zákonem zakázány, protože Američané odmítali přijmout cokoliv britského a Vánoce ignorovali i po Americké revoluci. Oficiálním státním svátkem se staly až 26. června 1870.Vianoce ozdoby

Stromeček a dárky

Zdobení stromečku patří určitě k nejoblíbenějším tradicím a těší se na to nejen děti, ale i dospělí. Naše domovy se po roce opět rozzáří. Podobně jako oslava samotných Vánoc, i zdobení stromečku a dárky mají svou historii. Mnohé překvapí, že vánoční stromeček (ačkoli tento pojem se vžil až v 19. století) má svůj původ v pohanském uctívání stromů. Tuto tradici však křesťané přebrali a původně zdobili listnaté stromy, konkrétně duby. Teprve v 7. století sv. Bonifác rozhodl, že bychom měli zdobit jedličku, protože ta špicí míří do nebe a tvarem připomíná svatou trojici.

Rovněž i samotné ozdoby převzali křesťané od pohanů. V minulosti se stromky zdobily zejména jmelím, které mělo mít zázračnou moc. Svíčky a světýlka, bez kterých si Vánoce neumíme představit, zase symbolizují Ježíše Krista, který je podle křesťanů světlem světa, ale spojují se i s pohanskými oslavami, ke kterým oheň patří od nepaměti.

A co dárky? Jaký je jejich původ? I v tomto případě to není zcela jasné, ale s jistotou můžeme říct, že v minulosti se dárky rozdávaly i v těch nejchudších rodinách. Už Kašpar, Melichar a Baltazar přinesli Ježíškovi dary, ale dárky se objevovaly i dříve, konkrétně během zmíněných Saturnálií. Obsah daru závisel zejména na bohatství. Jako dar jste tedy mohli dostat papouška či parfém, ale i hračky, oblečení či dokonce párátko z rybí kosti. Vánoce bez dárků si neumíme představit ani dnes. Dětem v našich končinách je nosí Ježíšek, jinde je to Santa Claus, Otec Vánoc či Děda Mráz. V Itálii dárky rozdává striga La Befana, a v takovém Norsku či Švédsku je to vánoční koza Julbukk.

Vánoce mají opravdu bohatou historii, ale jedno je jisté. Jsou to svátky klidu, míru a pohody, které oslavujeme v kruhu rodiny a nejbližších. Přejeme vám překrásné vánoční svátky plné dobrého jídla a dárků, ale především štěstí, zdraví a lásky.