Čekáme druhé dítě: Jak se poprat se žárlivostí?

26. úno'21

Čekáte druhé miminko a v hlavě máte vysněné různé scénáře, jak si budou vaše děti rozumět a jak bude starší sourozenec toho mladšího milovat už od samého začátku? Těšíte se na moment, kdy se poprvé setkají, ale možná právě tato chvíle vám sundá růžové brýle. Ne všechny děti jsou totiž z příjezdu mladšího sourozence nadšené. Jak se připravit na žárlivost ještě před narozením druhého miminka?

Mít sourozence je úžasné, ale ti z nás, kteří mají bratry a sestry, vědí, že tyto vztahy nejsou vždy jen plné smíchu a společných her. Už předem musíte počítat s tím, že ne každý den se dvěma dětmi bude jako z pohádkové knížky, avšak malé konflikty k zdravému sourozeneckému vztahu patří. Jak však zabránit skutečné sourozenecké rivalitě a žárlivosti, která nemá s pěkným vztahem nic společného?

Začněte ještě před narozením

Ještě před tím, než na svět přivedete své druhé děťátko, seznamte staršího sourozence s tím, co to znamená být velkým bratrem či sestrou a nic nepřikrášlujte. Pokud si nevíte rady, jak a kde vlastně začít, pomozte si knihami, dokonce i těmi dětskými. Objevíte tak zábavný a interaktivní způsob, díky kterému se ujistíte, že vaše prvorozené dítě chápe, co ho zanedlouho čeká. Dovolte staršímu děťátku hladit vaše bříško, mluvit s miminkem, ukazujte mu fotky z ultrazvuku a porovnávejte je s fotkami z prvního těhotenství, pokud takové máte.

Velmi důležité je připravit staršího sourozence na vše, co se sebou narození sestřičky nebo bratříčka přináší. Je sice pravda, že spolu tito dva rošťáci zažijí kopec zábavy, ale na tu si bude starší dítě muset pár měsíců, dokonce let počkat. Vysvětlete mu, že po příchodu z nemocnice bude miminko zejména plakat, spát, jíst a kakat a bude vyžadovat mnoho pozornosti maminky i tatínka, přesně tak, jak to bylo i v jeho případě.

Nejhorší, co mohou rodiče udělat, je říct dítěti, že zanedlouho přijde na svět jeho nejlepší přítel, se kterým si bude moci kdykoliv hrát. Namísto veselého parťáka se maminka po pár dnech nepřítomnosti vrátí z porodnice s plačícím uzlíčkem, který bude v centru pozornosti. Předestřete prvorozenému i tuto stinnou stránku, ale ubezpečte ho, že i přesto si najdete čas na společné hry a podobně.

Na příchod mladšího sourozence začněte prvorozeného potomka připravovat už před narozením i tak, že trochu upravíte denní režim. Zkraťte čas na čtení pohádky před spaním, přesuňte starší děťátko do samostatného pokoje, aby si už nyní zvykalo na změnu. Myslete několik kroků dopředu, uvědomte si, jak bude vypadat váš den po narození druhého dítěte a začněte pracovat na větší samostatnosti velkého bratra či sestry. S těmito malými změnami můžete začít hned po tom, jak vám lékař potvrdí těhotenství. Starší sourozenec tak bude mít dostatek času na adaptaci a příchod malého miminka už bude „pouze“ jednou další změnou.Surodenci ziarlivost

Zapojte ho do péče o miminko

Dokažte staršímu sourozenci, že i po narození toho mladšího bude v domácnosti nápomocný. Dosud vám možná pomáhal při vaření v kuchyni, při úklidu nebo při pracích v zahradě. Odteď se může podílet i na péči o miminko. Může vám například připravit plenku na přebalení miminka, vybrat oblečení, pomoci během koupání, ale i během krmení. Takové na první pohled drobné úkoly dodají staršímu dítěti pocit důležitosti, zodpovědnosti a hrdosti. Prvorozený syn či dcera bude vědět, že se na něj/na ni spoléháte a nebude se cítit odstrčený/odstrčená.

Mnozí rodiče dělají chybu v tom, že jsou až příliš opatrní a nedovolí staršímu sourozenci přiblížit se k miminku, pohladit ho nebo si ho podržet v náručí. Důvěřujte mu trochu a vložte mu miminko do náruče, když sedí na gauči a vy jste u něj. Dovolte staršímu dítěti podržet během krmení láhev, obléct miminku ponožky či dát na hlavu čepici. Nezapomeňte děťátko za každou dobrou činnost pochválit, děkujte mu a připomínejte, že bez jeho pomoci byste péči o miminko nezvládli.

Nepodceňujte společné aktivity

Je přirozené, že po narození miminka mu rodiče, zejména matka, věnuje téměř všechen svůj čas, vždyť stejně tomu bylo i při prvním dítěti. Nezapomínejte však na to, že vaši pozornost potřebuje i starší sourozenec. Domluvte se s partnerem či rodinou na tom, že čas od času „vypadnete“ se starším synem či dcerou z domu pouze vy dva, přesně tak, jak to bylo kdysi. Alespoň pár hodin týdně věnujte pouze staršímu dítěti, vydejte se na procházku, na zmrzlinu, zahrajte si ve dvojici, promluvte si.

Neodsouvejte staršího sourozence na vedlejší kolej jen proto, že už je trochu samostatnější a v některých věcech nepotřebuje vaši pomoc. Pokud je to v některých situacích možné, věnujte se oběma dětem najednou. Při kojení mladšího můžete tomu staršímu číst knížku nebo se můžete společně dívat na pohádku. Využijte i čas, kdy miminko spí, a protože bude zřejmě spát větší část dne, tyto chvíle věnujte prvorozenému dítěti.Surodenci ziarlivost babatko

Co dělat, když převládne žárlivost?

Někdy se výbuchům hněvu a žárlivosti na miminko prostě nevyhnete, to však neznamená, že jste jako rodiče selhali. Projevy žárlivosti jsou pro člověka přirozené, o to více se pokuste vcítit do kůže svého děťátka, které má najednou pocit, že je na druhém místě. Rodiče žárlivých dětí se nejčastěji setkávají s projevy, které jsou vývojovým krokem zpět. Starší sourozenci, kteří žárlí, se začnou v noci počurávat, vyžadují od rodičů, aby je krmili, či dokonce se domáhají kojení od maminky.

Experti z prestižní americké Mayo Clinic doporučují rodičům, aby toto chování zkusili ignorovat: „Dítě se tak bude snažit získat si vaši pozornost jiným, lepším způsobem a chováním,“ říkají. Jak jsme již zmínili, je také velmi důležité chválit staršího sourozence při každé možné příležitosti a pomáhá ještě jedna maličkost – úsměv. Usmějte se na staršího syna/dceru, když vejde do místnosti, usmívejte se na něj či na ni během snídaně, při koupání atd. Snažte se k prvorozenému potomkovi chovat stejně, jak jste se k němu chovali před příchodem miminka.

Rodiče, kteří tuto sourozeneckou rivalitu a žárlivost zažili na vlastní kůži, tvrdí, že někdy trvá i celý rok, než si starší dítě zvykne na přítomnost mladšího a začne ho akceptovat. Každé dítě má vlastní osobnost a se změnami se vyrovnává po svém. Pokud si už opravdu nevíte rady a začíná se vás zmocňovat zoufalství, požádejte o radu kamarádku, pediatra nebo dětského psychologa.